Střípky pro inspiraci ze zahrady s přírodními principy
Krajina se stále více vysušuje, klesá biodiversita, na čemž se výrazně podílí současné zemědělství, nicméně nemalý podíl na špatném stavu krajiny a přírody mají i zahrádky. Současné "zelené pouště", z kterých občas trčí nějaký dřevěný zákrsek, pokud možno bez listí, jež zbytečně znečišťuje chodníčky nebo i zelenou poušť, nijak celkovému stavu přírody neprospívají.
Zahrady je nutné proměnit k přirozenosti a naučit se vnímat krásu přirozeného stavu. Kvazi estetiku, kterou tu nastolil zejména sekačkový průmysl nebo snad americké seriály, je potřeba vrátit zpět k přirozenosti. K tomu přidávám pár střípků z naší zahrady pro inspiraci.
Zelená poušť nemusí být všude. Vždyť málokde je stále využíváno sto procent plochy trávníku a neustále. Stačí v trávníku prosekávat jen cestičky, případně v místech, kde se chodí často, cestičky vznikají samotným častým chozením.
Sekanou trávu je dobré mulčovat a neodvážet nikam, byť do bioodpadu (ale i za ten obce či města platí nemalé finanční prostředky). Dobře travní mulč poslouží například k přikrytí zeminy mezi plodinami, čímž zamezí její vysychání, erozi, ale i růstu plevelů. Na obrázku jsou jahody, jejichž plody navíc chrání před blátem při dešti. Jahody pak lze jíst i bez mytí a tím přidat mikroflóru do našeho trávicího traktu. Samozřejmě i "čistá" hlína neuškodí, ba prospěje trávicímu traktu, ale nedobře vrže mezi zubama a ničí sklovinu.
Posekanou trávu je také možno kompostovat, z čehož vznikne výborný kompost na hnojení. Do kompostu je možno a dokonce nutno přidávat i jiný bioodpad od kuchyňského, přes zahradní až po "průmyslový" (myšlen je tím například papír, tedy zejména čistý nebarvený papír kartonů. Ve správném kompostu lze "zlikvidovat" i různé škůdce, protože teploty uvnitř výjimečně dosahují i teplot zápalných např. suché trávy.
Na zahrádce je důležité vytvořit i útočiště pro různé živočichy kvůli co největší biodiversitě, aby se vytvořil potravní řetězec pro všechny tvory. Pro hmyz jsou důležité různé přirozené či umělé skuliny jako například suché zídky.
Ze skulin se líhne hmyz, ve kterém si velká část lidí představuje jen ten dotěrný, ale hmyz jsou i velcí predátoři škodlivého hmyzu naší zeleniny. Hmyz zároveň slouží jako potrava ptactvu, ale také žábám, pro které je dobré vytvořit na zahradě menší či větší vodní plochu. Žáby zase přilákají úžovky, které nám například před lety vyhubily hryzce, s nimiž jsem si bez chemie nevěděl rady, když mi zlikvidovaly podstatnou část úrody.
A jedním z hlavních důvodů, proč máme zahrádky je pěstování vlastní zeleniny, která je nenahraditelná tou ze supermarketů plné chemie a s minimem živin. Sám zeleninově žiji z podstatné části své stravy z vlastní zahrady, ale protože nemám velkou zahradu, tak musím s místem trochu šetřit. Proto pěstuji i způsobem hustého sázení či výsevu a postupného zrání rostlin a jejich sklízení. Ná následujícím obrázku je cuketa obklíčená saláty. Saláty se postupně sklízejí nejdříve, načež se bude moci postupně projevit i cuketa. Tady ještě chybí mulč, protože s nízkou frekvencí sekání a ještě jen po posekané ploše cestiček se trávy na pokrytí zatím nedostalo.
A na posledním snímku je skvělá zelenina mangold (ještě hodně malá), mezi kterou samovolně roste téměř zázračný heřmánek, jež samozřejmě bude sklízen nejdříve. Normálně ho roste hodně na polích, ale s těmi chemickými koktejly, které jsou na pole rozváženy si nedovolím na pole pro byliny dojít, takže nezbývá než si ho pěstovat doma mezi zeleninou. V pozadí roste báječná léčivka divizna velkokvětá, která ve volné přírodě moc vidět není, takže u mě na zahradě má mezi zeleninou také své místo. Ona ale není jen výbornou léčivkou na nachlazení, nýbrž je i velice hezká a z květů divizny je výborný přídavek do salátů, do polévek atd. dle gusta.
Kdo by chtěl tyto vědomostní a zkušenostní střípky rozšířit a naučit se, jak změnit přístup k zahradničení, můžete se přihlásit do kursu, kde vás naučím mnohem více zahradnickým, bylinářským, zdravotním či jiným vědomostem blízkým přirozené existenci člověka na této planetě.
